Vteřinu poté – Slabiny současnosti

Vteřinu poté je první díl z rozepsané knižní série Williama R. Forstechena. Zabývá se závislostí člověka na elektrické energii a hrozbou elektromagnetického útoku. Jaký by měl účinek na současnou civilizaci? A existovala by vůbec ještě nějaká civilizace?

Vše je psáno z pohledu vysloužilého armádního důstojníka jménem John Matherson. On a jeho rodina žijí v Black Mountain v Severní Karolíně. Jeho manželka ovšem před několika lety zemřela, a tak John již žije jen se dvěma svými dcerami a tchyní. Jednoho odpoledne se vrací domů, aby oslavil dvanácté narozeniny své mladší dcery Jennifer. Během menší oslavy ovšem najednou vypadne proud. V ten samý okamžik se Johnovi vybije mobil, což už je samo o sobě podivné. Následující události jsou ještě podivnější. Všechna auta přestala fungovat.

JAK?

Vysvětlení je jednoduché. Došlo k elektromagnetickému pulzu. Zde je stručné vysvětlení podle autora: Při detonaci jaderné zbraně vzniká vysoce pronikavé gama záření, které se radikálně šíří z centra výbuchu. Když k detonaci dojde ve velké výšce – tj. více než čtyřicet kilometrů nad zemským povrchem -, paprsky gama záření směřující k Zemi vstoupí do atmosféry a interagují tam s molekulami vzduchu. Vznikají tak kladně nabité ionty a uvolněné elektrony zvané Comptonovy elektrony na počest fyzika, který v roce 1927 obdržel Nobelovu cenu za objev Comptonova jevu. Gama záření interagující s molekulami vzduchu vytváří rozdělení náboje, protože uvolněné Comptonovy elektrony jsou rychle vymrštěny, zatímco masivnější pozitivně nabité ionty se pohybují pomaleji. Zemské magnetické pole působí na Comptonovy elektrony a vyvolává zrychlení náboje. Tím dojde k vyzáření prudkého elektromagnetického pulzu. 

Autor popisuje elektromagnetický útok jako reálnou hrozbu, která by mohla narušit normální chod každodenního života moderního člověka. Ačkoliv jsou v jeho knize zahrnuty pouze USA a o ostatních částech světa se v podstatě nic nedozvíme, stačí to k tomu, aby si člověk udělal obrázek. Evropa a jiné země s podobným systémem by nejspíš dopadly stejně. Zajímalo by mě, jestli by to ovšem nějak výrazně pohnulo s děním v méně rozvinutých oblastech, např. většině afrických zemí. O tom se ale autor nezmiňuje.

NÁSLEDNÝ VÝVOJ UDÁLOSTÍ

Mezi přicházející problémy související s kollapsem elektrické sítě můžeme zahrnout: nedostatek pitné vody; nedostatek potravin; kazící se jídlo; kazící se léky; přerušení spojení se zbytkem světa; rozpad systému v nemocnicích – hromadné umírání pacientů; rozpad bezpečnostních systémů; nefunkční dopravní prostředky – nedostatek všeho; rozvoj nemocí; psychické potíže obyvatelstva – ať už nové, či ty, které byly dosud jen utišovány uklidňujícími léky a další. Tohle všechno autor zmiňuje a toto vše vede jen k jedné věci. K rozpadu civilizace a Ameriky.

AMERICKÁ ZKÁZA

V knize je kladen velký důraz na to, jak jsou všichni Američané až do morku kostí, což se může někomu jevit trochu otravné. Občas, místo toho, aby postavy řešily podstatné věci, řeší, jestli jsou po tom všem stále ještě Američany a jestli ještě někdy bude existovat Amerika. S tím souvisejí nějaké morální či etické otázky, které si postavy kladou, a přemýšlejí, jestli se dají některé jejich činy stále považovat za americké.

MINULOST UČÍ…

Obyvatelé Black Mountain se také snaží svou situaci přirozeně řešit tím, že se vracejí v některých věcech do minulosti. Spoustu věcí se snaží řešit tak, jak to dělali jejich předkové, a také jim to příliš nejde. Jejich marná snaha jen poukazuje na to, jak jsou lidé bez elektřiny slabí.

Tak či onak. Neskončí to šťastně. Je to ta Amerika, kterou si John pamatoval?

Napsat komentář